1. Vyjmenuj telef. Čísla tísňových volání
- 112 tísňová linka
- 150 hasiči
- 155 zdravotnická záchranná služba
- 156 městská policie
- 158 policie (státní)
2. Jaké jsou časté požární závady
1. Nepořádek – např. na půdách, sklepích ( většinou se zde uchovávají nesprávné věci – v kotelně papír, dřevo v blízkosti kotle, hořlavé kapaliny – benzín, nafta, olej…)
2. Otevřený oheň – v lese si uděláme táborák, v období sucha - dělat oheň – na louce……, při táboráku - z blízkosti odstraníme veškeré hořlavé předměty
NESMÍ SE VYPALOVAT STARÁ TRÁVA, KEŘE…..
3. Tepelné spotřebiče – musí připojovat jen k tomu oprávněná osoba (odborník) – např. u plynových sporáků
Plynových kamen varnou konvici, topinkovač ….. vždy vypojujeme z elektrického přívodu
4. Komíny – se musí používat jen bez závad
Necháváme každý rok zkontrolovat odborníkem – kominík
5. Skladování tuhých paliv – vždy v suchu, v dostatečné vzdálenosti od kamen, v místech k tomu určené
6. Skladování hořlavých kapalin – vždy v originálním balení a uzavřené, ne místě, kde je to nejbezpečnější, kde
Nedojde k samovolnému požáru, určitě nevhodné v kotelně, nebo na půdě
7. Elektrické rozvody – si nekontroluji ani neinstaluji sám, ale příslušná odborná osoba s oprávněním - elektrikář
8. Různé práce – sváření, instalace elek. Rozvodů, práce s otevřeným ohněm – vždy jen osoba s oprávněním
3. Definice požární ochrany
- V zakouřené místnosti je při zemi vzduch čistší
- Hasiče poznáme podle přilby, zásahového obleku nebo podle dýchacího přístroje
- Při autonehodě opusť co nejrychleji vozidlo
- Při požáru se nikdy neschovávej!!!!!!!!
- Při vyhlašování školního poplachu odcházíme ze třídy společně
- Při požáru v hořícím domě, bytě se snaž na sebe upozornit např. máváním z okna hadrem
- Dohlédni na mladší sourozence, aby si nehráli se zápalkami
- Ohňový trojúhelník
4. Znalost příčin vzniku požáru
- vliv počasí – bouřka – blesky – osamělý strom……….nejdůležitější dům chránit hromosvodem
povodeň
- úmyslné zapálení - obvykle nejhorší – protože je to pečlivě promyšlený trestný čin a škody jsou většinou veliké
- nedbalost, neopatrnost, neznalost – neopatrnost při použití hořlavých kapalin, vypalování trávy,, zapomenuta zapálená svíčka, volně hořící oheň bez dozoru – táborák, nevhodné skladování dřeva, uhlí , nebo skladování vlhkého uhlí, kouření v lese, hraní dětí se zápalkami, dělat oheň kde je to zakázané…..
- nedodržování technických postupů – nedodržení návodu k použití – např. el. Topidla, varná konvice, plynový sporák,
- technické závady – neočekávaný zkrat na el. Zařízení, silný vítr – naruší komín u domu……………….
Strojník Junior
1. Jaké znáš jednoduché hasební prostředky vyjmenuj jich 6 a jakým způsobem by jsi je použil
-jsou to převážně věci kolem tebe
- bedna s pískem nebo, štěrk, hlína (doplněk – lopata) – malý požár – hořlavé kapaliny – benzín, nafta, olej………..
- tlumice = smeták – kus hadru (konec smetáku obalím hadrem) na menší oheň na rovné ploše
- vědro = kýbl – plastový, kovový, dřevěný – nejlepší je kovový (nejodolnější) – můžu donést vodu na hašení
- hasící přístroj – máme několik druhů - na vše, ale konkrétní hasící přístroj na konkrétní hořící věc
- pila – na rozebrání ohořelé konstrukce – např. dřevěná bouda
- sekera – abych se dokázal prosekat k cíli – když nemohu otevřít dveře
2. přenosné hasící přístroje:
- vodní hasící přístroj - vhodné na pevné látky, textil, dřevo, uhlí
- nevhodné – hořlavé kapaliny – benzín, nafta, olej….
- nikdy se nesmí použít – ne elektrické zařízení
- pěnový hasící přístroj – vhodný – hořlavé kapaliny – benzín, nafta, ….
- nevhodný – jemná mechanika – počítač….
- nesmí být použit – na elektrické zařízení
- sněhový hasící přístroj – vhodný – na elektrická zařízení, jemnou mechaniku
- nevhodný – dřevo, uhlí, textil
- nesmí se použít na jemný prach, hobliny, sypké hmoty
POZOR – PŘI POUŽITÍ DOSAHUJE TEPLOTY - 76OC – PŘI KONTAKTU S KŮŽÍ MŮŽOU NASTAT OMRZLINY
Práškový hasící přístroj – vhodný – papír, knihy, motorová vozidla
Nevhodný – dřevo, uhlí, textil, el. Zařízení, jemná mechanika
Nesmí být použit – hobliny, sypké hmoty – mohl by to ještě rozvířit dál
3. obsluha požární stříkačky:
- sám obsluhuje požární stříkačku
- sleduje signály – velitele a členů družstva
- dohlíží na spotřebu PHM – v nutnosti spotřeby doplní
- po ukončení zásahu musí zkontrolovat a ošetřit požární výzbroj (doplní PHM,promazání…)
- strojník automobilové stříkačky zodpovídá za bezpečnost při jízdě k zásahu a zpět
- nesmí sám rozhodnou změny jízdy – jen velitel může nařídit spomalení nebo zrychlení jízdy, změnit trasu k zásahu
